zmysel (synkriticizmus)

– vyjadrená alebo nevyjadrená (napríklad len prežívaná) náplň manifestácie sveta v ľudskom vedomí; vyjadrené zložky zmyslu sú významom; jadrom zmyslu je dôležitosť; svet je ontologicky bohatší o zmysel a chudobnejší, keď zmysel chýba; svet môžeme obohacovať už tým, že ho chápeme, že ho rozmnožujeme o zážitky jeho krásy alebo o súcit s trpiacimi alebo o pochopenie Higgsovho mechanizmu (cf Higgs mechanism (Wiki angl); vnímanie umeleckého diela je tvorivý proces (hovorí J. Albrecht)! Vedomie je nepostrádateľné pre úplnosť bytia sveta; teda nie pre jeho bytie, ale pre úplnosť jeho bytia, pre zavŕšenie bytia. Bytie a úplnosť bytia sú odlišné udalosti.

Ľahostajnosť, cynizmus, uzavretie sa svetu a pod. je zasa ochudobňovanie sveta; ono obohatenie bytia sveta zmyslom súvisí s tým, že ak niečo pochopíme, t. j. vygenerujeme alebo regenerujeme (rekreujeme) zmysel, tak sa aj zmeníme a ak sa zmeníme, tak ináč v kontexte súcien, ktoré nás vo svete obklopujú, účinkujeme; zmyslom súcien sa tak svet neobohacuje len o duchovných dvojníkov týchto súcien, ale aj o zmenu nás samých (ako špecifických (re)kreujúcnien súcien.

Otvorenie sa zmyslu je sloboda.

Fenomenologickosť synkriticizmu  spočíva v tom, že sleduje len zmysel. Podľa synkriticizmu zmysel má len zmysel. Preto aj odporúča zvoliť si slobodne zmysel ako manifestáciu čohokoľvek v našom vedomí ako završovateľovi bytia. Bez zavŕšenia vo vedomí je iba fragment; zavŕšením vo vedomí sa aj fragment stane úplným bytím. Toto platí o čomkoľvek dobrom i zlom, krásnom i škaredom, o umení i vede, náboženstve i o čomkoľvek v každodennom živote, aj tá najnepatrnejšia udalosť dostáva úplnosť bytia (samozrejme, že nie bytie samo!) jej uvedomením si čiže jej manifestáciou vo vedomí. Ak by sme si napríklad dielo, ktoré umelec vytvoril s tým, že to bude umelecké dielo, neuvedomili, zostalo by v istom zmysle v predsieni bytia, bolo by to stále iba možné umelecké dielo, no nie umelecké dielo skutočné. Nezastupiteľnosť vedomého završujúcna vystúpi pred našim zrakom veľmi ostro vtedy, keď si uvedomíme, že k plnému etablovaniu sa bytia umeleckého diela patrí zavŕšenie jeho bytia v podobe kreatívnej konštitúcie zmyslu tohto diela vo vedomí druhého/druhých ľudského jednotlivca/ľudských jednotlivcov. V tomto zmysle je produkcia každého umeleckého diela koprodukciou.

Bytie je dávané výbytňujúcnom, zavŕšenie bytia výbytňujúcnom zvaným vedomie, presnejšie totalita jeho konštitutívnoinštitutívneho diania. Bytie človeka je dávané výčlovečňujúcnom, zavŕšenie bytia človeka konštitúciou jeho duchovného dvojníka zvaného zmysel človeka prinajmenšom vo vedomí tohto človeka samého; ďalším stupňovaním bytia človeka môže byť konštitúcia zmyslu človeka vo vedomí druhého človeka atď. Podobné je to napríklad s bytím hudby, ktoré je dávané výhudobňujúcnom, pričom zavŕšenie bytia hudby je konštitúcia zmyslu hudby vo vedomí vnímateľa hudby… . Takto si môžeme brať rad za radom bytie čohokoľvek, bytie akéhokoľvek súcna, bytie akejkoľvek veci do nekonečna. Podľa Rilkeho niet z tohto pravidla výnimky dokonca ani pre Boha:

Was wirst du tun, Gott, wenn ich sterbe?

Ich bin dein Krug (wenn ich zerscherbe?).

Ich bin dein Trank (wenn ich verderbe?).

Bin dein Gewand und dein Gewerbe,

mit mir verlierst du deinen Sinn.

(100;29)

Ukazuje sa, že pravidlo završujúcna bytia zmyslom tvorí stržeň múdrosti. Dôjsť by nám to určite mohlo na príbehu Jíst moudře:

Někteří mí kamarádi rádi chodí na večeři do restaurací. Občas si takhle večer vyjdou do nějaké velmi drahé restaurace a jsou odhodláni zaplatit spoustu peněz za výtečné jídlo. Současně si ale zážitek kazí tím, že nevěnují pozornost chuti potravy, protože se soustředí na konverzaci, kterou vedou se svým partnerem.

Kdo by konverzoval při koncertu v provedení vynikajícího orchestru? Brebentění by jistě kalilo váš prožitek nádherné hudby, a nejspíš by vás i vyhodili (Poznámka: Hovorí sa tu o Anglicku, Austrálii a pod., nie o dnešnej Bratislave. J. P.). Dokonce i když se  díváme na skvělý film, nesnášíme (pozri predchádzajúcu poznámku, J. P.), když nás při tom někdo vyrušuje. Tak proč lidé tak rádi melou pantem, když jdou na večeři?

Pokud restaurace za moc nestojí, pak je to možná dobrý nápad, začít si povídat, abyste odvedli pozornost od nemastného neslaného pokrmu. Ale když je jídlo opravdu lahodné, a navíc hodně drahé, pak říct partnerovi, aby chvilku pomlčel, abyste si přišli na své peníze, znamená jíst moudře.

A dokonce i jestliže jíme mlčky, často si tu chvíli ani nevychutnáme. Místo toho zatímco žvýkáme sousto, naši pozornost rozptyluje pohled na talíř, kde si už vyhlížíme další objekt, který hodláme napíchnout na vidličku. Někteří se dokonce předcházejí o dvě tři sousta – jedno mají v puse, jedno čeká na vidličce, další už je urovnáno a připraveno na talíři a v duchu už pracují na dalším, které chtějí nabrat.

Abychom si užili chuť potravy a poznali život v jeho plnosti, měli bychom vychutnávat v tichu a klidu ten jediný okamžik. Pak si teprve můžeme přijít na své peníze v pětihvězdičkovém restaurantu zvaném život.

(101;136 – 137)

Vedomie ako završujúcno bytia je pozoruhodné aj pri veciach, ktoré neexistujú, pri veciach, ktorých existenciu si vedomie len vymýšľa. K zavŕšeniu bytia neexistujúcich vecí patrí uvedomenie si ich neexistencie. Ak si napríklad nejakú vec vymyslíme, pričom si neuvedomíme, že neexistuje, alebo zabudneme na to, že vec sme si vymysleli a začneme žiť v súlade s týmto faktom, môže to mať (a má to aj) neblahé následky pre všetkých zúčastnených. Minucióznym rozborom tejto problematiky sa už vyše 100 rokov venuje analytická filozofia (počnúc Russellovou kritikou Meinonga), pričom vyvinula široko aplikovateľný precízny analytický pojmovoterminologický aparát (pozri diskusie v ostatných číslach analytickofilozofického časopisu Organon F).

Synkriticizmus skúma pravidlo obohacovania bytia  o jeho duchovného dvojníka v podobe zmyslu najmä v rámci svojej disciplíny zvanej ponematika (umenie doťahovať do podoby diela alebo jednoducho náuka o dokončovaní a jeho zmysle) a jej subdisciplín, napríklad v ponematike kultúrnosti.

Cf človek (synkriticizmus), dimenzie zmyslu (synkriticizmus), inscendencia (synkriticizmus), sloboda (synkriticizmus), synkriticizmus (synkriticizmus)štrukturujúcno zmyslu (synkriticizmus), univerzum významové (synkriticizmus), útvar významový (synkriticizmus), význam (synkriticizmus).

08. marca 2013 by jpiacek
Categories: synkriticizmus | Komentáre vypnuté na zmysel (synkriticizmus)