Previous  |  Next ]     [ Up  |  First  |  Last ]     (Article 141 of 387)
 

  interkulturalita


synkríza (nereduktívne usúvzťažňovanie sa) kultúr a vývinových pásiem kultúr pri kontaktovaní sa kultúr a vývinových pásiem kultúr. Interkulturalita je rekreujúcno pretvárania zla na dobro, škaredého na krásne etc. jednou kultúrou v kultúre druhej⁄v kultúrach druhých alebo jedným vývinovým pásmom kultúry v druhom vývinovom pásme kultúry⁄v druchých vývinových pásmach kultúry. Interkulturalita implikuje tvorivosť (kreatitivitu), čo znamená, že uhasína mechanickým napodobňovaním alebo prenosom (či nedajbože vnucovaním): jedna kultúra⁄jedno kultúrne pásmo si z druhej kultúry⁄z druhého kultúrneho pásma nemôže nič prevziať, pokiaľ má zostať kultúrou⁄vývinovým pásmom tej ktorej kultúry. Kultúra však môže mnohé z inej kultúry re-kreovať, znovu-s⁄tvoriť v živom kontexte procesov seba samej. Interkulturalitu tvorí otvorený súbor slobodných re-kreatívnych procesov, ktorých dianie a výsledky sa podobajú len na povrchu, no hĺbkovo sú spojené s ireducibilným pradivom originálnych procesov tej ktorej kultúry, toho ktorého pásma kultúry. Synergický efekt interkulturality tkvie v rozširovaní alebo prehlbovaní pestrosti pretvárania zla na dobro, škaredého na krásne etc. V opačnom prípade, t. j. pri redukovaní špecifik kultúr alebo ich vývinových pásiem, nemožno hovoriť ani o interkulturalite ani o kultúrach – možno hovoriť iba o civilizácii alebo smrti civilizácie: tento trend zaznamenávame ako prevažujúci v dnešnej dobe globalizácie, dobe glajchšaltovania kultúr a ich vývinových pásiem. Dobrým príkladom interkulturality je bratislavskosť.

Aby sme si dokázali aspoň trochu predstaviť neuveriteľnú spletitosť siete vzťahov, v ktorých sa eventuálne odohráva rekonštitúcia nejakého prvku jednej kultúry v lone kultúry druhej ako podproces interkulturality, prečítajme si odsek z knihy S. T. Asmu Bohové pijí whisky (2006), s. 92:

    “Co mně velice mátlo, byla skutečnost, že symbolika buddhismu, animismu a hinduismu se nemísí pouze v uměleckých dílech a kulturních zvyklostech, ale především v hlavách lidí. S vynaložením určité práce a trpělivosti člověk předivo těchto souvislostí rozplete a pochopí jeho vzájemné vztahy. Pro bližší nastínění toho, jak asi tento gordický uzel v Kambodži vypadá, si zkuste představit řadového Kambodžana, kterého by ste o Vánocích přenesli do Ameriky. Narazil by na moře navzájem provázaných představ a myšlenek. I kdyby měl nějaké povědomí o křesťanské teologii, postřehl (tu má byť asi predpona “ne-, pozn. J.P.) by mnoho zvláštních souvislostí. A vzájemná logika těchto vztahů by se jevila přinejmenším jako nepostižitelná. Byly by zde legendy o malém Ježíškovi, a do toho by se pletl Santa Klaus, sob Rudolf, sněhulák Frosty, Tři králové, zelený mužík Grinch, panna, elfové, hvězda betlémská, Bailey Building and Loan a jesličky. K tomu by se lidé oddávali zvyklostem, jako je plnění punčoch, chození do kostela, pečení cukroví pro Santa Klause, zapalování svícnů, vánočních františků, zdobení stromečků, chození ke zpovědi a tak dále. Dost věcí na to, aby se z toho profesor sémiologie zastřelil. A v jihovýchodní Asii není situace o nic méně matoucí, protože tam do škatulky s nálepkou buddhismu vešlo skutečně nepřeberné množství tradic."

 

Cf kultúra.
Encyklopédia synkriticizmu Ver. 1.0 © doc. PhDr. Jozef Piaček, PhD., 2014